Vážení turisté,

náš odbor Klubu českých turistů se sídlem v Havlíčkově Brodě se hrdě hlásí k odkazu novináře, spisovatele, satirika a politika Karla Havlíčka Borovského, jedné z nejvýznamnějších osobností naší země. Prostřednictvím tohoto tematického turistického odznaku bychom vám chtěli ukázat místa, která jsou se jménem Karla Havlíčka spjatá a která jsou připomínkou nám i budoucím generacím.

Pro splnění podmínek odznaku byste měli navštívit pět povinných míst a alespoň osm volitelných (podmínka pro zařazení odznaku do Českomoravského turisty). Tři povinná místa se nacházejí na Vysočině, na místech, která nikoho nepřekvapí. Dále se za povinnými místy vydáte do Prahy a Kutné Hory. Obě města jsou turisticky zajímavá i aktivní. Koná se v nich řada turistických pochodů a akcí, a tak jejich plnění nebude nijak náročné.

Pro plnění nepovinné části vám předkládáme dvě desítky míst, určitě si vyberete. Část z nich můžete splnit účastí na pochodech, které pořádá náš odbor a které jsou uvedeny v celostátním kalendáři KČT - Jarní Vysočinou (březen), Po stopách pátera Josefa Toufara do středu ČR (květen) a Chotěbořské putování (červen). Žolíkem je pak návštěva jakéhokoliv místa v zahraničí, které se váže k životu a dílu Karla Havlíčka. A to už je výzva!

Jako potvrzení poslouží razítko z místa návštěvy, vstupenka, jízdenka, opis turistického rozcestníku, nebo jakýkoliv jiný věrohodný doklad. Prostě klasika. Nemáme důvod vám nedůvěřovat a kontrolovat vás, protože turisté nepodvádějí a plnění záznamníků je především radost! My pro vás na oplátku máme připraveny odznaky TTO Havlíček v pěti barevných variantách. Můžete si vybrat barvu, která vám nejlépe sluší, anebo si na památku koupit celou sérii.

Děkujeme vám, turistům a přátelům, kteří jste se rozhodli odznak plnit, že se s námi vydáte na cesty, a věříme, že si společně s námi oprášíte své školní znalosti. Děkujeme také Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod, jmenovitě řediteli Jiřímu Jedličkovi a odborníkovi na téma KHB Michalu Kampovi. Bez jejich pomoci by tento záznamník neměl šanci vyjít. Děkujeme vám všem!

Za KČT, odbor Havlíček Havlíčkův Brod se s vámi na viděnou na cestách těší

Martin Pluhař


tto_barvy.png, 172kB



Kde lze získat záznamník TTO Havlíček?





Kdo byl Karel Havlíček Borovský?

Novinář, spisovatel, satirik a politik. Zastánce českého národa. Zakladatel moderní české žurnalistiky a nejvýznamnějších českých novin revolučních let 1848-1850. Neúprosný, politicky angažovaný kritik rakouského režimu, osobnost s významným vlivem na české veřejné mínění.

Karel Havlíček se narodil 31. října 1821 v Borové u Přibyslavi v rodině zámožného kupce Matěje Havlíčka, kde jeho krůčky vedly do místní jednotřídky. Coby osmiletý postoupil na hlavní školu do Jihlavy a středoškolské vzdělání získal na klasickém gymnáziu v tehdejším Německém Brodě.

Ve vzdělání pokračoval v Praze a v roce 1840 nastoupil na kněžské studium v Klementinu, navzdory přání rodičů, aby se stal právníkem. Z poměrů v arcibiskupském semináři byl zklamaný. Chtěl se stát knězem, šířícím české národní uvědomění mezi prostým lidem. V semináři však vše české bylo hrubě potlačováno, a tak zde pro svůj pročeský a skoro odbojný postoj skončil. Vzdělání si tak doplňoval četbou knih a samostudiem, které formovalo jeho vlastenecké vnímání a touhu stát se českým spisovatelem.

Zklamaný se vrátil i z ročního pobytu v Rusku, kde přišel o ideu všeslovanského sbratření. Tamní realita a nevolnické poměry Havlíčka šokovaly a zcela odporovaly jeho idealizovaným představám o této zemi.

Na doporučení Františka Palackého přijal v roce 1844 místo v redakci Pražských novin a jejich literární přílohy Česká včela. V revolučním roce 1848 pak založil deník Národní noviny. Angažoval se politicky, stal se členem Národního výboru, vůdčí síly politického hnutí české demokracie, který však byl po porážce červnového povstání rozpuštěn. Krátce působil také jako poslanec v Ústavodárném říšském sněmu. Oženil se a stal se otcem dcery Zdenky.

Úspěšné Národní noviny tvrdě kritizovaly utiskující vládní politiku a odolávaly až do začátku roku 1850, kdy byly zakázány. Havlíček se stěhoval do Kutné Hory, kde našel ochotného tiskaře pro vydávání nového časopisu Slovan. Ostře sledovaný opoziční časopis, kde pokračoval ve svých břitce kritických článcích, se mu dařilo šířit mezi český lid více než rok, než jej dostihla vládní nařízení, vytvořená jemu „na míru“.

Ale to se v předvečer nastupujícího „bachovského absolutismu“ blíží Havlíčkova deportace do zapadlého městečka Brixen v tehdejším jižním Tyrolsku. Havlíček byl českému národu uklizen daleko z očí. Tak velký strach z něj rakouský režim měl!

V Brixenu trpěl Havlíček odloučením od českého národa, společnost mu při častých návštěvách dělaly jen žena Julie s dcerou. Internace trvala téměř čtyři roky. Až Havlíčkův písemný závazek nepokračovat ve veřejných aktivitách mu umožnil v květnu 1855 návrat domů.

Ale nebyl to šťastný návrat, se svou ženou se už nepotkal. U psychicky zlomeného Havlíčka, který byl navíc pod stálou policejní kontrolou, se prudce a rychle zhoršovala tuberkulóza. Umřel 29. července 1856 na stejnou nemoc jako jeho žena. Ve věku nedožitých pětatřiceti let.


Spisovatel Karel Havlíček Borovský

Žurnalistika Karla Havlíčka živila, svým literárním dílem předal odkaz dalším generacím. Z učebnic českého jazyka jsme si jej zapamatovali především jako autora epigramů, krátkých veršovaných satirických básní. Sepsal jich téměř tři sta, velkou část z nich při pobytu v Rusku. Epigramy publikoval v literních přílohách Česká včela (Pražské noviny) a Šotek (Národní noviny). Roku 1845 plánoval vydat sbírku Epigramy, ale zůstalo jen u autorské předlohy.

V České včele vycházely ve formě samostatných článků také Obrazy z Rus, kde popisoval realitu Ruska na základě vlastní zkušenosti.

Politicky „nespolehlivý“ Havlíček vydal několik málo měsíců před deportací do Brixenu dva knižní svazky jako důkaz, že i v roce 1851 hájí stejné zásady jako v Národních novinách. Prvním byl Duch Národních novin, soubor nejzajímavějších článků z let 1848-1850, který věnoval Františku Palackému, jehož si vážil a který mu byl oporou i v těžké době nastupující reakce. Druhým byly Epištoly kutnohorské, přepracovaný soubor článků ze Slovana kritizujících církev. Oba svazky se mu podařilo rozšířit mezi lid a jen menší část byla konfiskována policií.

Významná je také Havlíčkova básnická tvorba, z níž bezpochyby nejznámější jsou tři satirické básně, napsané v Brixenu – Tyrolské elegie, Král LávraKřest svatého Vladimíra, legenda z ruské historie.

Tyto tři básně, stejně jako ostatní Havlíčkova tvorba, se dočkaly prvního knižního vydání v roce 1870. Sebrané spisy Karla Havlíčka, vydané nákladem Svatoboru, mají na jeden tak krátký lidský život úctyhodných 269 stran.


Seznam navštívených míst TTO Havlíček

POVINNÁ MÍSTA
  1. 1. Havlíčkův Brod
  2. 2. Havlíčkova Borová
  3. 3. Praha
  4. 4. Kutná Hora
  5. 5. Cestou K.H. Borovského I.
VOLITELNÁ MÍSTA
  1. 1. Cestou K.H. Borovského II.
  2. 2. Cestou K.H. Borovského III.
  3. 3. Přibyslav
  4. 4. Velká Losenice
  5. 5. Jihlava
  6. 6. Batelov
  7. 7. Horní Cerekev
  8. 8. Proseč - Obořiště
  9. 9. Počátky
  10. 10. Jindřichův Hradec
  11. 11. Humpolec
  12. 12. Kroměříž
  13. 13. Šternberk
  14. 14. Jedovnice
  15. 15. Jičín
  16. 16. Hořice
  17. 17. Jarní Vysočinou
  18. 18. Chotěbořské putování
  19. 19. Po stopách pátera Josefa Toufara do středu ČR
  20. 20. Karel Havlíček v zahraničí